K zamyšlení mě přivedlo usnesení vlády č. 401 o poskytnutí pomoci Ukrajině při její obnově a podpoře její demokratické transformace v období let 2017 až 2018. Částky to pravda nejsou nikterak ohromující, jedná se v řádech 16 a 19 mil. Kč, nakonec podobné transfery poukazovala česká vláda na Ukrajinu i v předchozích letech.
Předkladatelem návrhu do vlády byl ministr zahraničních věcí České republiky L. Zaorálek, známý svou aktivní podporou Kyjevskému „majdanu“, 1. výročí, které triumfálně slavil v Kyjevě v rámci tzv. „Pochodu důstojnosti“. Pochybuji o tom, že by si toho času ministr zahraničních věcí ČR neuvědomoval, že podporuje protiústavní převrat, protože mandát prezidenta dle ukrajinské ústavy může být ukončen buď odstoupením, úmrtím anebo tzv. „impeachmentem“, což je procedura přesně stanovena ústavou. Nic podobného se nestalo, legitimně zvolený Ukrajinský prezident Janukovyč byl násilně svržen, a to za vydatné pomoci ze zahraničí. K moci se dostaly nacionálně-fašistické síly. Hláška náměstkyně ministra zahraničních věcí Spojených států Nulandové, že výdaje na změnu režimu v Kyjevě již stály USA 5 miliard dolarů a že názory EU ji nezajímají /f...ck the EU/ , již snad zlidověla. Tedy kromě věrolomného porušení ukrajinské ústavy došlo i k porušení Charty OSN, když se cizí mocnost přiznala, že výrazně finančně podpořila násilné svržení režimu jiné země, byť tentokrát ji nemusela bombardovat. Inu stejná politika, jinými prostředky. Výsledek je ovšem stejný, rozvrácená země, a to jak hospodářsky, sociálně i morálně, o demokracii a právním státě snad ani nejde mluvit, míra korupce se nebes dotýká. Míra nestability pro Evropu nepředvídatelná. Jednání ministra Zaorálka neušlo ani pozornosti politického komentátora Š. Kotrby, který v rozhovoru pro PL uvedl: „Lepší je se mýlit s USA, něž mít pravdu s kakofonií zájmů a zastaralými axiomaty mezinárodního práva v OSN, či nedejbože souhlasit s imperiálním Ruskem. Z geopolitiky ani z mezinárodního práva by nedostal ani zápočet,“ dodal Kotrba.
Dne 7.3. 2015 pan Zaorálek v parlamentu, při rozpravě o politice České republiky k Ukrajině, ronil krokodýlí slzy nad tragédií, ke které došlo v Domě odborů v Oděse. Nesporně, ohavný zločin, při kterém bylo upáleno anebo udušeno 40 obětí a 200 zraněných, ovšem, opět s opačnými znaménky. Takový přístup připomíná jednání pyromana, který se podílí na založení požáru a pak se diví, co způsobil. Snad dětská stříkací pistolka, v podobě vládního usnesení, aspoň trochu ulehčí jeho svědomí.
Nechme ministra ministrem, jaká je ve skutečnosti situace na Ukrajině. Rozlohou 2. největší země v Evropě, počtem obyvatelů na 6. místě. Podílem HDP na obyvatele – 3,862.- USD, např. ČR – 18,579.-USD, je po Moldavsku druhou nejchudší zemí Evropy.
No a jak to vypadá se stavem demokracie na Ukrajině? Poslanci, kteří mají jiný názor něž ten „správný“ jsou házeni do popelnic s odpadky, osvoboditelé jsou označováni za okupanty, veteráni Velké vlastenecké války jsou postaveni na stejnou úroveň jako kolaboranti Banderu, ulice mění názvy, sovětští vojevůdci, osvoboditelé Kyjeva jsou nahrazování jmény generálů wehrmachtu, zakazuje se výuka ruštiny na školách, díla velikánů světové kultury, jako Čajkovskij, Puškin a mnozí jiní, zesměšněn byl i Den kosmonautiky 12. duben, jako let „moskala“ Gagarina do vesmíru. Mimo zákon byla postavena i Komunistická strana Ukrajiny, i když díky veliké mezinárodní solidaritě, včetně KSČM, Nejvyšší odvolací správní soud definitivní rozhodnutí odkládá, zejména z obavy z mezinárodní reakce.
Česká republika je předsednickou zemí Rady Evropy na období půl roku. Zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy se uskutečnilo v minulých dnech v Praze. Nizozemský senátor a předseda Sjednocené evropské levice v RE T.Kox projevil naléhavý zájem o setkání s předsedou KSČM a místopředsedou PS PČR V. Filipem. Dlužno připomenout, že Nizozemsko jako jediná země do poslední chvíle blokovala ratifikaci asociační smlouvy s Ukrajinou. V rozhovoru ve sněmovně přiznal, že po „majdanu“ v Kyjevě vycházeli ukrajinským zástupcům v euforii ve všem vstříc. Dnes se situace změnila, spíš je problematizuje otázka navrácení hlasovacích práv Rusku, které po vzájemné roztržce kvůli Krymu na jednání nedochází. Případný zákaz Komunistické strany Ukrajiny v RE dle jeho názoru neprojde, a to kvůli judikátům z minulosti, ale třeba i posudkům dalších respektovaných orgánů, jako např. Benátská komise.
A to si představte, že Ukrajina se při podpisu Asociační dohody s EU v politické preambule zavázala budovat rozvinutou demokratickou společnost, zajistit respektování všeobecně respektovaných hodnot a sblížení k evropským standardům v politické ekonomické a právní oblasti a garantovat politická práva a svobody občanů. No a kurátorem této dohody byl občan České republiky, bývalý komisař EU Š. Fulle, t.č. ambiciózní kandidát na post Generálního tajemníka OBSE.
Další známý „majdanista“ J. Štětina, europoslanec za TOP O9, nás varuje před nekontrolovatelným přílivem uprchlíků z Ukrajiny. 11. června 2017 byl uvolněn bezvízový režim pro občany Ukrajiny do zemí Schengenu, na 90 dnů bez práva zaměstnání. Další hasič požáru, který to způsobil.
Aby to nebylo tak jednoduché, sešla se i Bezpečnostní rada Vlády ČR, aby řešila opatření proti růstu kriminality a nelegálního zaměstnávání v souvislosti s bezvízovým režimem s Ukrajinou, jen nebylo zveřejněno kolik to bude stát peněz.
No a jaký je výsledek snažení všech těch ukrajinských „dobromilů“? Pomozme si statistikami, podotýkám přímo ukrajinskými:
http://sofia.com.ua/page226.htm
- výrazná většina dotázaných Ukrajinců /72,5%/ si myslí, že vláda nespravuje zemi dobře a dokonce i v západních částech země hodnotí pozitivně činnost vlády pouze 25,6 %
- prezident Porošenko nemá důvěru 78,1 % občanů
- předsedovi parlamentu A. Parubiju nedůvěřuje 82 % občanů
-ministru vnitra A. Avakovu nedůvěřuje 81,9 % občanů
-tajemníkovi Rady národní bezpečnosti a obrany nedůvěřuje 81,5 % občanů
- ukrajinský parlament, nedůvěra /89.4 %/ a vláda /86,3%/
- nedůvěra k soudům /85%/, k prokuratuře - /81,4 %/ a policii - /65,8%/
Na Ukrajině není žádná politická strana, nebo politik, který by ve volbách získal víc něž 15 % hlasů.